Pro Rynholec,
který se chystá na referendum 23. 1. 2026.

Tvrdíte, že ČLUZ postaví silnici jen, když v referendu zazní ANO. Objevují se ale informace, že by to bylo možné i v případě finálního NE. Jak to tedy je?

Nadále platí, co říkáme celou dobu: výstavba silnice je vázána na směnu pozemků s obcí Rynholec, o které se rozhoduje právě v referendu. Pokud voliči v referendu řeknou NE, směna neproběhne a silnice nevznikne.

Zavádějící informace pravděpodobně vznikají z mylné interpretace toho, co bylo řečeno na jednání zastupitelstva v Novém Strašecí v červnu 2025. Tam jsme mimo jiné uvedli, že výstavbu silnice nebudeme vázat na povolení k těžbě. O povolení k těžbě ale nerozhoduje referendum! Povolení těžit vydávají české státní úřady v čele s MŽP a Báňským úřadem. Chtěli jsme zmínkou o nevázání výstavby silnice na těžební povolení zdůraznit, že silnici chceme postavit co nejdříve, maximálně do roku 2030. A nečekat na udělení povolení k těžbě na novém dobývacím území, které v ČR může trvat i několik let.

O čem přesně je referendum?

O tom, zda obec může směnit vybrané pozemky s ČLUZ. Na tuto směnu je navázaný náš záměr rozšířit místo těžby v navazující části lomu a postavit novou silnici mimo obec.

Proč je nová silnice tak důležitá?

Protože nákladní auta dnes jezdí po trasách, které zatěžují obce Rynholec i Nové Strašecí. Za rok 2025 to bylo více než 10 000 nákladních aut. Nová silnice dopravu svede mimo obec i mimo nejcitlivější místa v rámci místních komunikací.

Kolik bude silnice stát a kdo ji zaplatí?

Odhad nákladů na novou silnici je zhruba 50 milionů korun a silnici uhradíme my, ČLUZ. Bereme to jako férovou investici do dlouhodobých vztahů s obcí a do toho, aby doprava z našeho provozu co nejméně zatěžovala běžný život v Rynholci i okolí. Není to pro nás malá investice. Jde o závazek odpovídající zisku ČLUZ za posledních 6–7 let.

Kdy může být nová silnice hotová?

Při schválené směně pozemků počítáme s tím, že silnice bude vyprojektovaná a postavená do dvou let od schválení, cílem je dokončení během roku 2028.

Co se stane s dopravou, pokud se silnice nepostaví a aktuální ložiska se vytěží?

Pokud by nová silnice nevznikla a dotěžíme lupek ve stávajícím lomu, ČLUZ budou dále fungovat – jen bychom museli nahrazovat lupek dovozem žáruvzdorného jílovce z jiných míst. To by znamenalo víc nákladních aut na dnešních trasách přes obec. V prvním roce o 20 % aktuálního provozu, z dlouhodobého hlediska až na dvojnásobek. Právě proto dává smysl vyřešit dopravu systémově už teď: nová silnice je způsob, jak těžkou dopravu z obce dlouhodobě stáhnout.

Kde přesně se má těžit?

V navazující části lomu v místě pod stávajícím železničním tunelem, v hloubce zhruba 60 metrů, na ploše přibližně 430 × 180 metrů. Půjde o pokračování stávajících ploch, nikoliv o „nový lom“.

Kdy přesně se začne těžit?

• Až bude zkolaudovaná nová silnice.
• Až ČLUZ koupí pozemky od Správy železnic, tzn. nejdříve po dostavbě a min. ročním fungování nové železnice.
• Až ČLUZ dostane povolení k těžbě, které vydává Obvodní báňský úřad.

Půjde těžba blíž k obci nebo za Bílou cestu?

Nepůjde. Za Bílou cestu směrem k obci se těžit nebude, což deklarujeme dlouhodobě a nic se na tom nemění. Rozsah těžby je také dlouhodobě daný územním plánem a od roku 1992 se nezměnil – naopak se požadavky směrem k obci omezily.

Bude rozšíření těžby znamenat víc prachu v obci?

Samotné rozšíření neznamená automaticky více prachu v Rynholci. Technologie a režim provozu zůstávají, navíc přibydou ochranná opatření – ochranný val, skrápění komunikací, čištění cest. Prašnost se bude i nadále posuzovat v procesu EIA a bude průběžně kontrolována.

Překračují se dnes limity prašnosti v Rynholci?

Ne. Prokázala to měření depozice prachových částic v okolí lomu provedená v červnu až srpnu 2025. U zástavby byla průměrná koncentrace prachu PM10 kolem 16,5 μg/m³, což je přibližně třetina denního limitu. Prašný spad byl také pod zákonnými limity.

Co hluk a otřesy z těžby?

Provoz musí dodržet hygienické limity hluku, které se posuzují jak při povolování, tak při provozu. K tlumení hluku poslouží mimo jiné také ochranný val.

Má těžba vliv na studny a vodu?

Posouzení neprokázala negativní dopad na podzemní vodu a studny v obci. Navíc hydrogeologické poměry jsou součástí procesu EIA a následného dohledu. Bez kladného hydrogeologického posudku není a nebude možné rozšíření těžby povolit.

Jak ČLUZ hlídá vodu už dnes?

Odběry a rozbory děláme důsledně prostřednictvím externí akreditované laboratoře šestkrát ročně a výsledky pravidelně hlásíme kontrolním orgánům (viz zde k dispozici).

Jaké jsou výsledky měření vody? Překračují se limity?

Ne. Naměřené hodnoty jsou nízké (např. nerozpuštěné látky pod 10 mg/l, uhlovodíky hluboko pod limitem, pH v normě). Jinými slovy: voda, kterou z areálu odvádíme, se bez problémů drží v bezpečných mezích.

Jde zajistit, aby doprava z areálu firmy nezatěžovala Nové Strašecí (Texas, Pecínov, Palackého, Karlovarská)?

Stoprocentně to zajistit nelze. ČLUZ není vlastníkem tranzitní dopravy – může dopravcům doporučovat trasu, ale nemůže jim ji nařídit a nařízení vymáhat. Právě proto prosazujeme novou obslužnou silnici mimo obce, která nabídne dopravcům nejrozumnější cestu.

Co je lupek a proč je pro Rynholec důležitý?

Lupek je sedimentární hornina vzniklá usazením vrstev jílovce na dně prehistorického moře. Po vypálení v rotační peci z ní vznikne „šamot“, žáruvzdorná surovina pro vyzdívky pecí, krbu, ostřivo do sanitární keramiky či formy a filtry používané ve slévárenském průmyslu.

Kde se lupek používá v běžném životě?

Lupek najdete skoro v každém umyvadle, ve vyzdívkách komínů či krbů. Je klíčový pro výrobky odolávající vysokým teplotám, např. katalyzátory a formy pro odlitky v automobilovém nebo leteckém průmyslu. Z lupku je materiál pro stavby i zeleň: protipožární stavební desky a nástřiky, maltové směsi, součást zelených střech. Využívá se i při velkých veřejných stavbách – například v projektech typu nové koncertní haly v Ostravě.

Proč má lupek význam i pro Českou republiku?

Bez žáruvzdorných materiálů se neobejde stavebnictví ani část průmyslu. Díky domácím ložiskům se tato surovina nemusí draze dovážet a Česko má vlastní, stabilní zdroj pro klíčové stavby a technologie. Tato surovina je klasifikována jako vyhrazený nerost v surovinové politice ČR

Kdo vlastní ČLUZ?

Od roku 2024 je většinovým vlastníkem ČLUZ průmyslová skupina LODE Group, kterou vlastní Pavel Radzięciak. Skupina působí hlavně ve střední Evropě v oboru stavebních a žáruvzdorných materiálů, má více výrobních závodů v Polsku a Lotyšsku a dlouhodobě vyrábí suroviny pro průmysl i stavebnictví.

Změnilo vedení společnosti názor nebo postoj k tomu, co slíbila Ing. Renata Hajná na zastupitelstvu v Novém Strašecí dne 19. června 2025?

Ne, vedení společnosti svůj postoj nezměnilo. Stále platí, že ČLUZ nechce výstavbu nové silnice vázat na přeložku železniční trati ani na získání povolení k těžbě a cílem je silnici postavit nejpozději do roku 2030. Zároveň je ale nutné uvést celý kontext tehdejšího jednání. V citovaném zápisu je výslovně uvedeno, že memorandum je vázáno na zahájení hornické činnosti na pozemcích nad železničním tunelem a v jeho okolí. To odpovídá dlouhodobému a neměnnému postoji ČLUZ zahájit hornickou činnost „nad železničním tunelem“. Vybudování silnice není na hornickou činnost vázáno, klíčová je směna pozemků v Rynholci, která následně umožní prodloužení těžby lupku. Tuto nabídku směny ČLUZ předložil rynholeckým zastupitelům již v červnu 2025 následně zaslal návrh směnné smlouvy, kde je převod pozemků přímo podmíněn skutečným dokončením a zprovozněním silnice. Dnes o jejím osudu – a tím i o možnosti realizace silnice – rozhodují přímo občané Rynholce v místním referendu. Pokud referendum směnu umožní, cílem ČLUZ je silnici postavit co nejdříve, ideálně do roku 2028, tedy ještě před zahájením těžby na novém území.