O čem přesně je referendum?
O tom, zda obec může směnit vybrané pozemky s ČLUZ. Na tuto směnu je navázaný náš záměr rozšířit místo těžby v navazující části lomu a postavit novou silnici mimo obec.
Proč je nová silnice tak důležitá?
Protože nákladní auta dnes jezdí po trasách, které zatěžují obce Rynholec i Nové Strašecí. Za leden–říjen 2025 to bylo přesně 9 942 nákladních aut. Nová silnice dopravu svede mimo obec i mimo nejcitlivější místa v rámci místních komunikací.
Kolik bude silnice stát a kdo ji zaplatí?
Odhad nákladů na novou silnici je zhruba 50 milionů korun a silnici uhradíme my, ČLUZ. Bereme to jako férovou investici do dlouhodobých vztahů s obcí a do toho, aby doprava z našeho provozu co nejméně zatěžovala běžný život v Rynholci i okolí. Není to pro nás malá investice. Průměrný hospodářský výsledek ČLUZ za posledních 10 let je kolem 7,74 mil. Kč ročně, takže jde o závazek odpovídající zhruba 6–7 letům běžného zisku firmy.
Kdy může být nová silnice hotová?
Při schválené směně pozemků počítáme s tím, že silnice bude vyprojektovaná a postavená do dvou let od schválení, cílem je dokončení během roku 2028.
Co se stane s dopravou, pokud se silnice nepostaví a aktuální ložiska se vytěží?
Pokud by nová silnice nevznikla a dotěžíme lupek ve stávajícím lomu, ČLUZ budou dále fungovat – jen bychom museli nahrazovat lupek dovozem žáruvzdorného jílovce z jiných míst. To by znamenalo víc nákladních aut na dnešních trasách přes obec. Právě proto dává smysl vyřešit dopravu systémově už teď: nová silnice je způsob, jak těžkou dopravu z obce dlouhodobě stáhnout.
Kde přesně se má těžit?
V navazující části lomu v místě pod stávajícím železničním tunelem, v hloubce zhruba 60 metrů, na ploše přibližně 430 × 180 metrů. Půjde o pokračování stávajících ploch, nikoliv o „nový lom“.
Půjde těžba blíž k obci nebo za Bílou cestu?
Nepůjde. Za Bílou cestu směrem k obci se těžit nebude, což deklarujeme dlouhodobě a nic se na tom nemění. Rozsah těžby je také dlouhodobě daný územním plánem a od roku 1992 se nezměnil – naopak se požadavky směrem k obci omezily.
Bude rozšíření těžby znamenat víc prachu v obci?
Samotné rozšíření neznamená automaticky více prachu v Rynholci. Technologie a režim provozu zůstávají, navíc přibudou ochranná opatření – ochranný val, skrápění komunikací, čištění cest a omezení provozu v nevhodných podmínkách (např. silný vítr). Prašnost se bude také posuzovat v procesu EIA a bude průběžně kontrolována.
Překračují se dnes limity prašnosti v Rynholci?
Ne. Prokázala to měření depozice prachových částic v okolí lomu provedená v červnu až srpnu 2025. U zástavby byla průměrná koncentrace prachu PM10 kolem 16,5 μg/m³, což je přibližně třetina denního limitu. Prašný spad byl také pod zákonnými limity.
Co hluk a otřesy z těžby?
Provoz musí dodržet hygienické limity hluku, které se posuzují jak při povolování, tak při provozu. K tlumení hluku poslouží mimo jiné také ochranný val. Odstřely neplánujeme používat – těžba probíhá jinými, šetrnějšími postupy.
Má těžba vliv na studny a vodu?
Posouzení neprokázala negativní dopad na podzemní vodu a studny v obci. Navíc hydrogeologické poměry jsou součástí procesu EIA a následného dohledu. Bez kladného hydrogeologického posudku není a nebude možné rozšíření těžby povolit.
Jak ČLUZ hlídá vodu už dnes?
Odběry a rozbory děláme důsledně prostřednictvím externí akreditované laboratoře šestkrát ročně a výsledky pravidelně hlásíme kontrolním orgánům.
Jaké jsou výsledky měření vody? Překračují se limity?
Ne. Naměřené hodnoty jsou nízké (např. nerozpuštěné látky pod 10 mg/l, uhlovodíky hluboko pod limitem, pH v normě). Jinými slovy: voda, kterou z areálu odvádíme, se bez problémů drží v bezpečných mezích.
Jde zajistit, aby doprava z areálu firmy nezatěžovala Nové Strašecí (Texas, Pecínov, Palackého, Karlovarská)?
Stoprocentně to zajistit nelze. ČLUZ není vlastníkem tranzitní dopravy – může dopravcům doporučovat trasu, ale nemůže jim ji nařídit a nařízení vymáhat. Právě proto prosazujeme novou obslužnou silnici mimo obce, která nabídne dopravcům nejrozumnější cestu.
Co je lupek a proč je pro každodenní život důležitý?
Lupek je sedimentární hornina vzniklá usazením vrstev jílových minerálů na dně prehistorického moře. Po vypálení v rotační peci z ní vznikne „šamot“, žáruvzdorné ostřivo pro vyzdívky pecí, krbu, sanitární keramiku či formy a filtry používané ve slévárenském průmyslu. V současném dobývacím prostoru je ověřené ložisko, které se těží dlouhodobě a navazuje na historii místního průmyslu. Aktuálně byla tato surovina klasifikována jako vyhrazený nerost v surovinové politice ČR.
Kde se lupek používá v běžném životě?
Lupek najdete skoro v každém umyvadle, ve vyzdívkách komínů či krbů. Je klíčový pro výrobky odolávající vysokým teplotám například katalyzátory a formy pro odlitky v automobilovém či leteckém průmyslu, systémy pro tok žhavé oceli, slévárenské formy. Lupek se přidává do svářečských elektrod a izolátorů vysokého napětí.
Využívá se i při velkých veřejných stavbách – například v projektech typu nové koncertní haly v Ostravě.
Při obnově historických památek jsou využívány maltové směsi s naším materiálem v podobě, který využívali i naši prapředkové.
Proč má lupek význam i pro Českou republiku?
Bez žáruvzdorných materiálů se neobejde stavebnictví ani část průmyslu. Díky domácím ložiskům se tato surovina nemusí draze dovážet a Česko má vlastní, stabilní zdroj pro klíčové stavby a technologie.
Kdo vlastní ČLUZ?
Od roku 2024 je většinovým vlastníkem ČLUZ průmyslová skupina LODE Group, kterou vlastní Pavel Radzięciak. Skupina působí hlavně ve střední Evropě v oboru keramických a žáruvzdorných materiálů, má více výrobních závodů v Polsku a Lotyšsku a dlouhodobě vyrábí suroviny pro průmysl i stavebnictví.